Poznejte trenéra – 1. díl

„Hokej bolí a žádá si nelidské oběti, fyzické, psychické i duchovní. Láme nohy, trhá vazy a každé ráno ho ještě před svítáním tahá z postele. Žere mu všechen čas, polyká veškerou sílu. Tak proč? Protože mu jednou, když byl malý, někdo řekl, že „neexistují bývalí hokejisté“, a on přesně chápe, jak je to myšleno.“

Fredrik Backman, Medvědín (Björnstad, 2016)

Kdo je (staro)nový trenér: Tak Vás zase po těch letech zdravím  , pořád se jmenuji Tomáš Topol.
Jeho filozofie: "Talent vyhrává hry, ale týmová práce a inteligence vyhrávají šampionáty" (Michael Jordan).

První dojmy z klubu: věděl jsem kam jdu, klub pořád funguje.

Co chce v týmu změnit jako první: Nastartovat kluky, myslet pozitivně, donutit hráče chodit na tréninky a prostě momentálně zachránit sezónu. Baráž by se mi opravdu nelíbila. Možná pro někoho malé cíle, ale v jsme v nějakém postavení v tabulce a není to moc dobré.

Co mohou fanoušci očekávat od herního projevu pod novým trenérem: Na co byli zvyklí už za mého předešlého působení. Mám jasný rukopis, kterému věřím. Zodpovědná hra, hra do obrany, vepředu ten gól nějak dáte. Stanovili jsme si jasný systém hry, s klukama to společně konzultujeme, ladíme a zatím se jeví, že to funguje. Jsou tam ještě další věci, které se musí prostě ladit za běhu. Ale kluci do toho jdou, snaží se, zajímají se a to je první pozitivum. Již se to zvedalo za Honzíka (Krištofa) a já přidal ruku k dílu, za společný cíl, který jsem již uvedl.

Jak náročné je trénovat hráče, kteří chodí do práce nebo školy: Musím říci, že soutěž, kde jsem dotěď působil asi 6 let, je opravdu velice náročná. Hrací středy jsou opravdu velice těžké. Opravdu smekám před všemi hráči co musí absolvovat, kdy vlastně trénují skoro jako v profi soutěži.  KLM (nejen) v Středočeském kraji, se zápasem o víkendu a v týdnu dva tréninky, je naprosto dostačující. I tak je to pro kluky náročné – rodina, práce, škola.

Jak se dá skloubit hokej, rodina a zaměstnání: No, řekl bych (mluvím za sebe), že mě to stálo rodinu. Defacto nejste „pořád“ doma. Naštěstí se to uklidnilo. Proto se mohu hokeji věnovat dál. Přiznám se, že myšlenky na ukončení trenérské kariéry jsem, po rezignaci v Chrudimi, měl. Nejsem člověk (trenér), který vše hodí za hlavu. Přípravy tréninků zaberou opravdu dost času. Vše si připravuji a dělám sám, málo kdy se mi trénink opakuje. Chci, aby hráči měli pořád něco nového, vymýšlím tréninky na to, co chceme hrát v zápasech, kluci to musí mít v sobě a vědět o čem se pak bavíme. Ač se říká, že opakování je matka moudrosti (opakování některých věcí není na škodu), ale nemůžeme mít 5 tréninků na celou sezónu.  Je to zkrátka časově náročné.